Co víme o kofeinu?

Část I. - Konzumace kávy a spojitost s rakovinou

Kofein je dnes jednou z nejčastěji užívaných psychoaktivních látek na světě. Například v USA a většině západních států je dokumentována konzumace alespoň jednoho výrobku obsahujícího kofein každý den u 85 % dospělé populace [1]. Jedná se o látku patřící do skupiny látek methylxantinů společně s theobrominem a theofylinem. Kofein je alkaloid nacházející se v plodech nebo listech některých rostlin, kde plní funkci přírodního pesticidu proti škůdcům, jež by chtěli rostlinu napadnout a ohrozit [2]. Podobnou funkci mají například i některé alkaloidy ze skupiny kanabinoidů v konopí. Nejčastěji je kofein konzumován v podobě kávy, ale mezi další oblíbené zdroje kofeinu patří také čaj, kakao a čokoláda, maté, guarana a nápoje obohacené o kofein [3].

Každý, kdo kofein v jakékoli podobě konzumuje již na sobě jeho účinky někdy pocítil. Pojďme si teď tedy o vlivu kofeinu na organismus říct něco více.

Většina kofeinu je v lidském těle metabolizována v játrech (pouze 3 % jsou vyloučeny beze změn močí) na methylxantinové alkaloidy paraxantin (70-80 %), theobromin (7-8 %), theofylin (7-8 %). Zbývající procenta tvoří purinový metabolit, který tělo opouští močí [4]. Typické vlastnosti jednotlivých alkaloidů:

Všechny tři výše zmíněné alkaloidy pak působí na náš organismus v poměrně krátké době od požití. Tento čas je u každého z nás samozřejmě velice individuální, ale obecně se hovoří o době kratší než jedna hodina. Tento čas může být zpomalen, je-li požití kofeinu spojeno s konzumací potravy. Naopak zrychlení metabolismu je možné, pokud kofein požijeme ve formě žvýkaček. Kofein se díky své struktuře snadno dostává do centrální nervové soustavy (CNS), kde působí jako antagonista adenosinových receptorů (snižuje jejich aktivitu), což má za následek zvýšení bdělosti a zrychlení nervových signálů; inhibuje fosfodiesterázu a podporuje tak lipolýzu (zvýšení plazmatických hladin volných mastných kyselin a glycerolu), je stimulována sekrece dopaminu, čím jsou podpořeny psychomotorické funkce, zvyšují se také hladiny noradrenalinu, serotoninu, glutamátu a acetylcholinu v CNS a ovlivněna je tak i činnost srdce [5]. Potraviny bohaté na kofein jsou také často zdrojem polyfenolů, kterým je v dnešní době přikládána na půdě vědecké velký význam. Bylo již objeveno mnoho látek, jimž je připisován pozitivní vliv na lidské zdraví, pokud jsou pravidelně konzumovány ve stravě. Potraviny bohaté na některé z nich se dnes často "módně" nazývají superfoods. Polyfenolům se ale budeme více věnovat někdy jindy. Pojďme se podívat, jak se na kofein v podobě kávy dívá věda ve vztahu ke zdraví člověka.

Dříve bylo pití kávy spojováno se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny. Karcinogenita kávy byla naposledy popsána v roce 1991 Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny. Káva byla klasifikována jako "possibly carcinogenic to humans" (z angl. látka s možnými karcinogenními účinky na organismus člověka). Tato tvrzení byla založena na nedostatečných důkazech spojovaných s karcinomem močového měchýře z případových studií a karcinogenitou u experimentálních zvířat. Poměrně nedávná meta-analýza [6] uvádí, že tyto informace byly pravděpodobně ovlivněny nedostatečnou kontrolou kouření u sledované populace. Překvapivě velké množství nedávných studií se přiklání k přesnému opaku. V review z roku 2017 [7] autoři shrnují zkoumání 112 meta-analýz a bylo tak podpořeno tvrzení, že pití kávy je spojováno se sníženým rizikem vzniku karcinomu prsu, prostaty, střeva a jater [10], kolorektálního [9] a endometriálního karcinomu, kardiovaskulárních onemocnění a mortality, Parkinsonovy choroby a cukrovky typu II při vypití 4-5 šálků kávy denně. Zmiňován je také chemoprotektivní vliv výše zmíněných polyfenolů v kávě v podobě snižování oxidačního stresu, regulace obnovy DNA atd. [8].

Pití kávy se tedy na základě nejčerstvějších poznatků vědy nejeví jako zdraví škodlivé, ale právě naopak. Tento tradiční nápoj, kterému bylo jednu dobu hodně vytýkáno proto není potřeba nutně vyřadit z jídelníčku, může mít totiž i pozitivní vliv na lidské zdraví.

Poslední zmínkou v tomto článku bude teplota konzumovaného nápoje. Tento fakt se netýká pouze kávy, ale obecně všech teplých nápojů, jejichž teplota by při konzumaci neměla překročit 65°C. Konzumace nápojů vyšších teplot je totiž spojována se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu jícnu [11]!

Mgr. Tomáš Hlinský

Reference:

[1] Clark, I., & Landolt, H. P. (2017). Coffee, caffeine, and sleep: A systematic review of epidemiological studies and randomized controlled trials. Sleep Medicine Reviews, 31, 70-78.

[2] Nathanson, J. A. (1984). Caffeine and related methylxanthines: possible naturally occurring pesticides. Science, 226(4671), 184-187.

[3] Barone, J. J., & Roberts, H. R. (1996). Caffeine consumption. Food and Chemical Toxicology, 34(1), 119-129.

[4] Caffeine Pathway, Pharmacokinetics Overview. (b.r.). Získáno 7. duben 2018, z https://www.pharmgkb.org/pathway/PA165884757

[5] McLellan, T. M., Caldwell, J. A., & Lieberman, H. R. (2016). A review of caffeine's effects on cognitive, physical and occupational performance. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 71, 294-312.

[6] Loomis, D., Guyton, K. Z., Grosse, Y., Lauby-Secretan, B., El Ghissassi, F., Bouvard, V., ... International Agency for Research on Cancer Monograph Working Group. (2016). Carcinogenicity of drinking coffee, mate, and very hot beverages. The Lancet. Oncology, 17(7), 877-878.

[7] Grosso, G., Godos, J., Galvano, F., & Giovannucci, E. L. (2017). Coffee, Caffeine, and Health Outcomes: An Umbrella Review. Annual Review of Nutrition, 37(1), 131-156.

[8] Bøhn Siv Kjølsrud, Blomhoff Rune, & Paur Ingvild. (2013). Coffee and cancer risk, epidemiological evidence, and molecular mechanisms. Molecular Nutrition & Food Research, 58(5), 915-930.

[9] Schmit, S. L., Rennert, H. S., Rennert, G., & Gruber, S. B. (2016). Coffee Consumption and the Risk of Colorectal Cancer. Cancer Epidemiology and Prevention Biomarkers, 25(4), 634-639.

[10] Leung, W. W.-M., Ho, S. C., Chan, H. L. Y., Wong, V., Yeo, W., & Mok, T. S. K. (2011). Moderate coffee consumption reduces the risk of hepatocellular carcinoma in hepatitis B chronic carriers: a case-control study. Journal of Epidemiology and Community Health, 65(6), 556-558.

[11] Chen, Y., Tong, Y., Yang, C., Gan, Y., Sun, H., Bi, H., ... Lu, Z. (2015). Consumption of hot beverages and foods and the risk of esophageal cancer: a meta-analysis of observational studies. BMC Cancer, 15, 449.